Jak Vám můžeme pomoci?
Biometrická identifikace
Releasing your potential
 
 

Biometrická identifikace

V podstatě každá organizace s větším množstvím zaměstnanců potřebuje řešit otázku identifikace při vstupu na pracoviště, přístup k citlivým údajům apod. To se většinou řeší kombinací průkazek, elektronických karet a hesel, ale biometrie nabízí daleko více.

Pokročilé biometrické metody poskytují dříve nedosažitelnou úroveň spolehlivosti - zvláště, pokud se jejich využití spojí s nutnou znalostí hesla a vlastnictvím dokladu. Mohou však přinést i zjednodušení a zvýšení pohodlí pro uživatele - samozřejmě tehdy, je-li jejich potenciál správné využit.

V souvislosti s biometrickými technologiemi se nyní hovoří především o tom, jak mohou být využity v boji proti terorizmu, ale i o rizicích zneužití a dalších úskalích spojených s jejich rozšířením. Trochu opomíjen je fakt, že přinášejí nové možnosti i firmám a organizacím. A to z hlediska jak bezpečnosti, tak optimalizace různých činností a procesů.

NEJEN OTISKY PALCŮ

"Obvyklé metody identifikace už v současnosti nedostačují," říká konzultantka společnosti Logica Jaroslava Hametová a pokračuje: "Stačí připomenout třeba jen časté případy zneužití odcizených občanských průkazů či pokusy o kopírování platebních karet včetně zjištění PIN." Jak dále uvádí, je stále více zřejmé, že skutečně spolehlivé ověření osobní identity by mělo být založeno na tom, co člověk vlastní (například čipová karta), na tom, co člověk zná (nejčastěji heslo), a na tom, čím je (otisk palce, duhovka, hlas atd.). Teprve při splnění všech tří skupin podmínek lze prohlásit, že identita osoby byla ověřena dostatečně spolehlivě. Médiem vhodným pro zaznamenání biometrických údajů je čip, který může být součástí cestovních dokladů, karet apod. Termín "může být" zde možná není zcela na místě, neboť podle již schválené směrnice je zavedení pasů chráněných biometrickými znaky povinné. Ale zdaleka nejde jen o pasy. A dokonce ani pouze o identifikaci zákazníků bank, zdravotních pojišťoven, dopravních podniků či různých klubů. V podstatě každá organizace s větším množstvím zaměstnanců totiž potřebuje řešit otázku identifikace při vstupu na pracoviště, přístupu k citlivým údajům apod. To se většinou řeší kombinací průkazek, elektronických karet a hesel, ale biometrie nabízí daleko více.

Vlastní identifikace osoby může probíhat dvěma způsoby. Jeden vypadá tak, že čtecí zařízení (například snímač otisku palce či kamera snímající oční duhovku) srovná zjištěnou skutečnost se záznamem na již zmíněném čipu. V druhém případě je výsledek měření porovnáván s údajem v databázi. To otvírá možnost poskytnout uživatelům daleko vyšší pohodlí. Není již nutné s sebou nosit firemní kartu či průkazku - palec nebo oči většinou neodkládáme. Jak ovšem Jaroslava Hametová upozorňuje, má vedení takových databází svá úskalí. "V případě velkého množství uživatelů, např. v mezinárodní letecké přepravě, vzniká problém s velikostí databáze a také s ochranou osobních údajů. Nevíte přesně, jak a kým může být taková databáze využívána či zneužívána," tvrdí.

NADĚJE PRO ZAPOMNĚTLIVÉ

Biometrické metody však nemusí sloužit jen k pasivnímu ověřování totožnosti. Projekt, který Logica realizovala pro nizozemský fotbalový klub PSV Eindhoven, je naopak založen na aktivním vyhledávání osob. Kamery na fotbalovém stadionu jsou spojeny se systémem vyhodnocujícím fyziognomické rysy návštěvníků (tvar hlavy, tvar a velikost obočí, vzdálenost očí, postavení nosu vůči ústům apod.) a porovnává je s databází výtržníků, kteří mají zakázaný vstup na stadion.

Logica věnuje biometrii již delší dobu velkou pozornost, takže se může opírat nejen o detailní znalost technologií i způsobů jejích využití, ale také o praktické zkušenosti. "Podstatná je také široká síť partnerství s technologickými firmami, díky čemuž jsme schopni najít pro každý konkrétní případ tu nejvhodnější technologii," doplňuje Jaroslava Hametová.

Biometrie je již k dispozici v prakticky použitelné podobě a její masové rozšíření je jen otázkou času. Jak dlouho bude trvat, než si dveře kanceláře nebudeme otevírat magnetickou kartou, ale pouhým přiložením palce?

Únor 2006, měsíčník Logistika